Konečně!
(První vítězství Peruána ve 108. Velké pardubické)

Nikdo nepochyboval o tom, že 108. Velká pardubická v neděli 11. října 1998 má skvělé obsazení dvaadvaceti koní z původně pětapadesáti přihlášených. Snad vůbec nejlepší v historii, vítěz z šestadevadesátého Cipísek s Josefem Váňou, loňský vítěz Vronsky s Pavlem Kašným, úspěchu přímo lačný irský hřebec Marketplace s Pavlem Složilem, třetí z Velké národní v Aintree v roce 1996 Superior Finish trenéra Marka Pitmana, syna tuze slavné anglické trenérky Jenny Pitmanové, irský lavicový specialista z Punchestownu Risk Of Thunder s hvězdou hvězd Richardem Dunwoodym, Irish Stamp bodrého majitele hospůdek v Londýně P. O´Donnella, s pozdějším vítězem Velké národní v Liverpoolu Paulem Carberrym. A Zdeněk Matysík má pod sebou jednoho z favoritů, Peruána. Z domácích stájí by se našlo jen málo koní, kteří chyběli a kteří by ještě startovní listinu, už takhle dostatečně pozlacenou, mohli obohatit. Snad jedině Kreator, Varadero, St. Roder nebo Lyrik.

"Vloni jsme měli v Pardubicích smůlu," přiznal několik dní před startem majitel neúspěch Peruána se Snitkovským. "Bývalo by to asi šlo pokračovat. Lituji té loňské šance, protože tak vysoko v kursu sotva kdy opět Peruán bude. Navíc letošní konkurence bude těžká a dá se očekávat, že i rok od roku bude přituhovat. Kůň je zatím ve vynikající kondici. Loňské problémy s Irskou lavicí a Dropem už snad mít nebudeme, letos je Peruán překovával celkem dobře. Společně s podkovářem Václavem Rálišem uvažujeme, zda Peruána neobujeme stejně jako vloni do lehkých hliníkových podkov. Do Pardubic přijedeme v sobotu dopoledne na povinnou veterinární prohlídku, ale koně potom zase odvezeme do Zámrsku. Před Velkou bude Peruán spát doma, protože je stejně jako jeho majitel dost konzervativní a v cizím prostředí si špatně zvyká. Vloni to bylo stejné. Jinak si myslím, že Peruán má šanci porazit kteréhokoliv z domácích konkurentů. Jeho předností je závěrečný finiš a skokové dispozice. Je to kůň, u kterého byste těžko hledali slabinu. Přál bych mu pružnější půdu, rozhodně ne bláto, jaké bylo vloni."

Tak hodnotil Václav Bruna před novináři šance své stájové jedničky, vlajkové lodě. "Kvalifikaci pro velkou plnil další kůň ze Zmárksu Ilion. Lehce se však zranil na anglickém skoku a bylo příliš málo času na to, aby dostal takový objem práce, který by umožnil jeho odpovědné menežování pro Velkou pardubickou," nezapomněl majitel připomenout další ze svých želízek v dostihovém ohni. Přiznal, že samotnou Velkou bude prožívat jako hotové duševní peklo. "Je to deset minut, do kterých se koncentruje celoroční úsilí našeho týmu. Prostě nervák nad jiné!"

Jiří Šidler naposledy ve své kariéře zvedá červený prapor startéra nad hlavu a překovává svého kolegu v historii Grand National. Po třiatřicáté. "Go!" Koně se rozjíždějí do velké bitvy. Kopyta bubnují pod zlatavými topoly. Taxisův přkop. Peruán skáče bez problémů. Jediný František Jasinský se neudrží v sedle bělky Čest. Trenér Čestmír Olehla beznadějně svěsí zrak do země. "To už není normální!" komentuje Jasinského pád. Na Irskou lavici najíždí jako první Risk Of Thunder. Za ním uprostřed superior Finish a vpravo Debicz.

První sousto velkého a nezbytného štěstí Zdeněk s Peruánem ukousne na šestce, Popkovickém skoku. Zdeněk říká: "Je těžký, problematický, skoro srovnatelný s Taxisem. Kůň musí překonat téměř stejnou vzdálenost." Nikdo nečeká takový karambol, jaký se za pár vteřin odehraje. Dokonce ani zaskočený televizní kameraman, který nestihne rozšířit záběr a zachytit deset padajících koní. Ani tohle snad historie nepamatuje. Jako by hřměla slova Josefa Váni: "Já vám říkám, že tuhle překážku musíte skákat kolno a ne točit předem!"

Superior Finish se snad zalekne a silně bočí vpravo. Narazí do Debicze a oba upadnou. Za nimi skáče Celestano a rovněž padá. Sumak rozhozený kolizí před ním skočí bez potřebné rychlosti, šikmo, a také padá. Na něj na hromadu potom naskáčou Lateran, Cipísek, Damion, Vronsky, Irish Stamp a Tatanka Yotanka, který sice nepadl, ale než stačil přeskákat chumel koní, katapultoval svého jezdce. Peruán skáče ve druhém sledu uprostřed. Úpěšně. Jsou při něm všichni svatí! "Mohli jsme se do toho taky zamotat, viděl jsem, kdo tam upadl. A pak Dunwoodyho v sedle Risk Of Thunder, jak spadl na Malých zahrádkách. To už měl za sebou chybu: neobjel nový točný bod na bariéře uprostřed travnaté zatáčky a stejně by musel být diskvalifikován. Já si jel podle svého. Vzadu. S jednoduchou taktikou: aby nám nikdo ze soupeřů neutekl. Peruán byl dobře nachystaný. I když je trochu problematický, těžko se vodí a není stoprocentní skokan, měl výborný průběh dostihu. Až na drobnosti, ale v závěru se uklidnil. Ještě od trenéra Baráčka z Litobratřic si pamatuji vzkaz, ať si na Peruána dávám pozor, že vždycky nějaký problém v dostihu vyrobí."

Zdeněk jako computer vyhodnocuje všechny informace, které o Peruánovi kdy získal. Malé zahrádky bezchybně skáče Marketplace, za ním Peruán, Devil, dále Foks, Tres Belle a Zilco. Barrow, Vespan a Variant před první živým plotem vybočili. Prvně jmenovaný přitom ztratil jezdce. Další dva pak překážku znovu najížděli, ale opětovně odmítli skočit. Vzdali. Jako poslední překonával Zahrádky Gart.

Přes Anglický skok se jako první přehoupne Marketplace, několik délek před Peruánem, za ním pak s odstupem trio Devil, Tres Belle a Zilco, dále Foks a Gart.

Zdeněk orlím zrakem hlídá Složila a jeho Marketplace. "Říkalo se, že Marketplace není stoprocentně v pořádku." Peruánovi se kolize nevyhnou. Špatně skočí dvanáctou a čtrnáctou překážku. Jinak jede jako parní válec.

Na Velkých zahrádkách (překážka číslo 20 a 21) jsou všichni pohromadě. Peruán se probíjí do čela. Za ním cválá Marketplace, dále Zilco, Devil, Tres Belle, Foks a Gart. Když koně vyběhli z oranice na travnatou dráhu, tempo se trochu zrychlilo. Živý plot v zatáčce skáčou téměř současně Peruán a Marketplace, stejně tak i Velký anglický skok a Suchý příkop. Poslední těžkou překážku, Havlův skok, překonávají jako první Marketplace a Peruán. Za nimi Zilco a Devil.

Do cílové rovinky točí jako první s náskokem několika délek Peruán. V jednu chvíli to vypadá, že na něj zaútočí energií nabitý Devil s Romanem Tůmou, svěřenci moudrého trenéra z venkova Evžena Pindura, ale síly mu nestačí. Peruán znovu sešlápne pedál plynu a projíždí cílovou rovinkou.

Kronikář Dostihového centra a majitelův bratr Jan tyto vteřiny popisuje sugestivně: "Honzík mi dává ruku na ramena. Řvu: drž mě furt nebo to nevyhrajeme… Honzík drží furt, modlím se za Peruánovu výdrž, oba skoro nedýcháme, Vaška ani nevidím, naše ženské si hryžou rty, všichni přitahujeme Peruána očima, povzbuzujeme, domů , Peruáne, domů, Peruán se řítí vpřed, Devil dotírá, Peruán přidává a od poslední proutěnky zvyšuje náskok…"

Lidé na tribunách zabodávají zvlhlé oči do cválajícího valacha. Jan Rája, který jezdí pro Dostihové centrum v Zámrsku roviny a v sobotu vyhrál Pardubický St. Leger se Shlifem, fandí Zdeňkovi nad malým televizním monitorem u cílové kamery. Skrčený nad obrazovkou. Je to možné? Opravdu se to povede? Poslední ohlédnutí jezdce asi sto metrů před cílem, poslední pobídnutí Peruána, který běží už neohrožován.

Pětatřicetiletý Zdeněk Matysík si přehodí otěže, vymrští se ze sedla a zvedá levou ruku vítězně k nebesům. Křičí na manželku, na kluky, Zdeňka a Zbyňka, na celý svět. Vyhráli jsme. Konečně jsme vyhráli! Jistě o čtyři délky před Devilem, v čase 10 minut, deset vteřin a jedna setina. Tribuny jásají a aplaudují 108. vítězi legendárního dostihu v pořadí, jinak co do celkového počtu jmen vytesaných do žuly sedmdesátému čtvrtému. Dřina a pot se mění v úspěch. Z tváří slabších nátur tečou slzy. Matysík perfektně zvládl Peruánovu povahu. Nedovolil mu "hrr" průběh dostih, ač se o to kůň chvílemi snažil. Ze skupinky nejbližších přátel Dostihového centra zní unisono: "A jsme doma! Peruán! Zámrsk!" Valach právě vybojoval rekordní dotaci pro vítěze: milión dvě stě osmdesát tisíc korun! Výrok rozhodčích: jistě 4 - 18 - 3 1/2 - 5 - daleko - daleko. Čas: 10: 10,01.

"Jednu chvíli mě napadlo, že bych nemusel vyhrát," hodnotí pro deník sport Zdeněk Matysík doběh. "Naštěstí tento pocit trval velmi krátce."

Kamery hledají Václava Brunu. Teprve po dlouhé době se přizná, že si běžel vyzvednout výhru a proto nebyl k nalezení. Samozřejmě si na Peruána vsadil. A ne málo. Dvacet tisíc.Teprve pak mohou objektivy zaostřit na kompletní dojatý manželský pár Brunových, na novou trenérku Peruána Lenku Horákovou, která svítí do podvečerního říjnového šera svou žlutou bundou a která se právě stala první vítěznou trenérkou - ženou v historii přetěžkého dostihu. A kdo ví, zda je mezi deštěm skrápěnými diváky také litobratřický Pavel Baráček, před časem jezdec poctivého Floreta? Viděl vyhrát Peruána ze svého moravského chovu? Viděl, alespoň na obrazovce, jak se přiznal později. Kdysi se Zdeňkem dali řeč a kuli plány pro Peruánovu překážkovou budoucnost. To bylo po vítězství v ceně pardubických perníkářů na 4 000 metrů v říjnu 1996. Po letech se první trenér, zachraňující z posledních sil litobratřický chov, svěří: "Já na tu Velkou do Pardubic ani přijet nemůžu. Já bych se tam ze žalu opil."

V šestadevadesátém Baráček osobně Zdeňkovi slíbil, že Peruán Velkou poběží. Nebo že se aspoň bude snažit protlačit tohoto koně českého chovu sítem kvalifikace na start. Slib i na dálku splnil.

Rekordní obhajoba
(Třetí start a vítězství Peruána ve
102. Velké pardubické - 1999)

Do roku 1999 nevkročil Peruán šťastně levou nohou, jak se říká. Začátek května vyběhl na starohájské závodiště v Bratislavě, ale Zdeněk se poroučel k zemi, Peruán se zranil a dostih nedokončil. Rychle kurýroval a 29. května před první kvalifikací byl fit. V Pardubicích však bylo extrémně tvrdo a Dostihové centrum všechny své startující koně škrtlo. Koncem června si Peruán reputaci z úvodu sezóny vylepšil. V pardubickém Memoriálu Miloše Svobody vybojoval čtvrté místo za vítězným Kreatorem. Druhý doběhl Vronsky a třetí Belovodsk. Peruán odsunul za sebe Devila, Grebce, Curtina a další steeplery zvonivých jmen.

V srpnovém dostihu druhé kategorie cena Karmy na 4 300 metrů si Peruán snadno poradil s výborným běloušem Yeckerem a zvítězil jistě o téměř čtyři délky, třetí doběhl Polebos, dále World Is Our, polský Satis, Debicz, Barrow a další.

Neděle 10. října 1999. Na pardubické závodiště drobně ale vytrvale prší. Déšť změkčuje už tak promoklou dráhu každou další minutou. Udusaná hlína přestává sáknout a z trávy se stává skluzavka. Česká televize hodinu vysílá přímý přenos z největšího překážkového mítinku v zemi a široko daleko v Evropě. Tentokrát je průvodkyní také půvabná žena ze sedla Martina Růžičková. Nemá na své dva starty ve Velké právě nejlepší vzpomínky. Vloni se připletla do skrumáže na šestém Popkovickém skoku a její miláček Damion pád v tom chumlu koní nepřežil.

Zlaté pardubické odpoledne začalo nervózně. V ceně Labe narazil na vyčnívající kus bariéry v zatáčce cílové rovinky irský host a šampión tamních žokejů Ruby Walsh. Vážně si poranil nohu a okamžitě odcestoval domů na operaci. Nespojená bariéra ho sestřelila jako dřevec při souboji pohádkových rytířů. Sedlo největšího favorita Velké irského Risk Of Thunder, který přiletěl zvláštním leteckým spojem přímo do Prahy-Ruzyně a po roce se do Pardubic vrátil, tak zůstalo nečekaně prázdné. Majitel koně, irský hoteliér a multimilionář, dávný úspěšný gambler J. P. McManus si nenechal Velkou pardubickou ujít. Horečně zvažuje, komu svého překážkového specialistu v tréninku Endy Bolgera, odborníka na lavice v Punchestownu a tamní těžký cross, svěří. Chvilku uvažuje o Liboru Štenclovi. Ale ten - kdo ví, proč - u Irů neprojde. Výsledná jezdecká rošáda zní takto: Ken Whelman se ze sedla dalšího irského koně Dennistownthriller přesune na hřbet Risk Of Thunder. S Dennistownthrillerem dostane šanci náš Jiří Kameníček. Ten, který do Pardubic přivezl Risk Of Thunder nechce nechat nic náhodě. Do sedla musí zkušený žokej, nejlépe domácí, který "Riska" dobře zná. Irský novinář Neil O´Donnell v programu k Velké napsal: "Tuto neděli se šestatřicetiletý Enda Bolger pokusí vytvořit rekord tím, že se stane prvním irským trenérem, který dá do rukou vítěze světově proslulé Velké pardubické otěže svého svěřence, kterým je Risk Of Thunder." Smělé, sebevědomé tvrzení, možná až trochu namyšlené. Jenže nemyslete si to o koni, který pětkrát vyhrál v super těžkém cross-country dostihu La Touche Cup v Punchestownu. "Silný valach ve triumfální formě!" Irské bití se v prsou na adresu Risk Of Thunder nemělo konce. Tím spíš, že vloni zabloudil ne vlastní vinou, ale přičiněním žokeje Richarda Dunwoodyho. Bez všech pochybností: je to překážkový kůň k pohledání.

Paddock před velkou pardubickou. Déšť neustává, spíš naopak. Televizní kamery s viditelnými kapkami na objektivech hledí do tváře aktérů 109. Velké pardubické České pojišťovny. Jezdci chybí, ale majitel Peruána s manželkou je už netrpělivě vyhlíží. Hlavně toho svého, v dresu s černými a žlutými pruhy, barvami Zámrsku, Zdeňka Matysíka. Toho čeká osmá Velká pardubická. Bruna ještě před dostihem novinářům říkal: "Přál bych si, aby to bylo férové, aby se nepadalo. Aby nerozhodovaly chyby druhých, ale síly koní. Podle toho pojedeme. Budeme se snažit vyvarovat se nepříjemných skrumáží. Půjdeme hodně dlouho na jistotu budeme a spoléhat na konec. Rozhodně bychom nechtěli dostih odvodit," odpovídá Bruna týmovým množným číslem. Zdeněk Matysík ještě ve Dvorcích na Bruntálsku, kde se Peruán čtyři týdny připravoval, tvrdil, že tak početné pole koní je vždycky problém. "Každý skok může být v tomhle dostihu rozhodující. Letos to bude spíš rychlejší. Pokud neustanou deště, bude hluboko a to pro nás není žádná výhoda." To byla snad poslední Zdeňkova slova před Velkou. Pak už z něj nikdo žádné nedostal. Marně se o to pokoušel televizní reportér v paddocku před startem. Zdeněk před ním utíkal jako kluk před výpraskem a točil se zády k mikrofonu. Ne, ani slovo. Nic nepomohla domluva majitele: "No tak, Zdeňku!" vítěz Velké se zařekl, že před pokusem o obhajobu neřekne nikomu nic. Ostatně co je komu do toho, co si on právě teď myslí.

Doktor Bruna to neobvyklé mlčení musí jaksi dovyprávět: "Hory Peruánovi pomohly, to ano. Ale počasí nám nepomáhá. Vždycky jsem říkal: Peruán je na tom čím dál tím lépe. Ale my nepotřebujeme ani smůlu. A počasí skoro hraničí s tím, že tu smůlu máme." Trenérka Horáková nezakryje nervozitu, ale kupodivu odpovídá sebejistě. Podaří se obhajoba? "No doufám, že se to podaří, ale dneska je na nás hodně měkko,"
Na druhém konci paddocku prožívá své krušné chvilky Marek Stromský. Ráno mu veterináři vyškrtli ze startovní listiny jeho Čest, velkou Peruánovu konkurentku. "Čest nejede proto, aby se na ní pan Stromský mohl ve Velké svézt příští rok. Čest je nemocná a kulhá," vysvětluje vážnost jejího zranění brněnský veterinář MVDr. Zdeněk Žert a vzápětí jeho slova veřejně potvrzuje veterinář z anglického Cheltenhamu John Codner. Marek stále jen nevěřícně kroutí hlavou. Majitel a trenér - bratři Novákovi - do paddocku snad ani raději nepřišli. Smolařka Čest! Jiný přívlastek si už tahle bělka v historii Velké ani nezaslouží.

Jdeme na slavnostní přehlídku před tribunami. Pro lehčí zranění chybí Kreator, nedostavil se ani vítěz kvalifikace Rent, nepřišel vloni druhý a kvalifikovaný Devil. Francouzi nechali na poslední chvíli příjezd na veterinární prohlídku, jenže než s koněm Arcy prokličkovali k hermeticky uzavřenému závodišti, bylo po všem. Cestovali zbytečně. Počet koní se snížil na šestnáct.

Hodně se čeká od koně irského majitele, ale ve francouzském Chantilly trénovaného Irish Stampa. V jeho sedle Adrian Maguire, který s ním získal kvalifikaci na poslední chvíli v italském Meranu. Matysík sedí v sedle Peruána hrdě a vzpřímeně. Nehne brvou. Josef Váňa cosi upravuje na výstroji jedenáctiletého Vronskyho, o kterém majitel Viktor Komárek jednoznačně prohlásil: "Letos naposledy a pak slušný koňský důchod." Pepík občas něco prohodí s manželkou v roli vodičky. Zdeněk s mladou vodičkou Peruána ze Zámrsku ani slovo. Zraky diváků směřují k modrému dresu s bílými šerpami. Ken Whelan v sedle Risk Of Thunder. Jasný favorit. Tank z Irska, mluví se v zákulisí mezi sázkaři. Sázkový kurs na vítězství 3/1. Peruán hned v závěsu: 5/1. Spolu se Složilovým Lyrikem. Pavel z Radslavic umí připravit koně do Velké, i když letos není v sedle Marketplace, který na českých drahách pro přípravu na Velkou národní v Aintree absentuje. To, že Pavel pak Marketplace zapomene do anglického dostihu včas přihlásit, je na jiné vyprávění.

Krokem se aktéři nadcházejícího pardubického dramatu ubírají směrem k "bráně borců" na opačnou stranu závodiště. Tam už dlouho stojí Šindlerův nástupce Miroslav Samšiňák s červeným praporem. Všechny koně a jezdce řadí do startovního tvaru: "Připojte se víc k sobě! Za jedničkou vpřed na tu břízu! Krokem! Go! Jděte!"

Šestnáct koní vyráží do dalšího historického souboje nerozlučné dvojice kamarádů s přírodou na jedné straně a těžkými překážkami a terénem na straně druhé. Peruán se drží vzadu. Bruna nelhal. Přesně podle taktických pokynů. Majitel Peruána byl snad jediný, kdo je takhle přímo a otevřeně předem zveřejnil. Peruán cválá předposlední před nádherným běloušem Epoletem s Jurijem Feodosiadijem v sedle. Tak skáče i úvodní tři překážky. Koně najíždějí na čtvrtou, velký Taxisův přikop. Peruán si hledá prostor znovu jako předposlední. Skok! Bezchybně! Padá jen Lizink a dostih končí pro Dušana Andrése. Pozor! Před Peruánem je Irská lavice. Zapomene na dávné problémy se Snitkovským? Zdeněk jemně až filigránsky navádí Peruána na mohutný irský val. Zatímco Risk Of Thunder, který je suverénně a s velkým náskokem na čele, skočí Irskou v rychlém taktu hop - hop, Peruán ji přeletí drobnými krůčky. Ale na jistotu. Situace se obrátí na Malých zahrádkách. Risk Of Thunder má na nich opět problémy jako vloni s Dunwoodym. Sotva se stačí odrazit ke druhému skoku. Trenér Bolger se mýlí ve svém předpokladu: "Vloni měl Risk prostě smůlu. V devíti případech z deseti by přes tu překážku jednoduše přeplul!" Ne, ne. Mýlí se Enda Bolger. Risk zaváhal na Zahrádkách podruhé za sebou.

Peruán je v tu chvíli třetí od konce pole, vedou s velkým náskokem Risk Of Thunder a Dennistownthriller. Televizní komentátor Marek Svačina po Poplerově skoku zažertuje: "To by bylo neuvěřitelné: jak Kameníček ke štěstí přišel, kdyby se mu podařilo zvítězit!"

Náměstí. Koně tam mají diváci jako na dlani. Peruán se posouvá vpřed. Skoro na třetí místo vedle Grebce a Celestana. Velký vodní příkop skáče stoprocentně jako třetí. Velké zahrádky jako druhý. Svačina u mikrofonu zapochybuje: "Peruán možná nečekaně brzy vpředu!" Havlův skok přelétne Peruán téměř současně s Risk Of Thunder! Ir ale ve skoku mírně bočí. Únava. Předposlední proutěnka. Hlava, hlava! Peruán zrychluje do fantastického finiše. Risk Of Thunder nestačí změnit své strojové ale konstantní tempo, kterým odvodil celý dostih. Nemůže přidat. Nemůže víc. Matysík se ohlíží. Jednou, dvakrát, třikrát. Ne, dnes nebude míst soupeře. Risk Of Thunder, ten opěvovaný irský vytrvalec, prostě a jednoduše nestačí. Peruán se odpoutá a cválá do cíle. Zaručeně o deset délek vítězí a šťastně obhajuje loňské prvenství! V rekordním čase dráhy celé historie Velké pardubické 9 minut 16 vteřin. A ještě další rekord - tentokrát dotace pro majitele vítězného koně - milión sedm set tisíc korun - míří do Zámrsku!

Z koně i ze Zdeňka se kouří do podzimního chladu. Matysík křičí cosi nesrozumitelného a komentuje průběh dostihu: "Bylo to ještě lepší než vloni. Obhajoba vítězství v takovém dostihu je velice krásná. Mám toho docela dost. Mám nějaké zdravotní problémy, asi čtyři týdny se to táhne." Televizní reportér Pavel Fučík, po anglickém vzoru v sedle sousedního koně, se ptá, zda se Zdeněk za rok pokusí o čistý hattrick: "Já doufám! Je zapomenuto, že ještě před čtvrthodinkou utíkal před mikrofonem. Zdeňka v televizi omlouvá jeho kolegyně Martina Růžičková: "Každý to prožívá jinak."

Zdeněk pak Jiřímu Plačkovi z časopisu Jezdectví řekl: "Peruán byl na dnešek výtečně připraven a v průběhu celé sezóny záměrně šetřen právě na dnešek. Nyní jsme sklízeli plody téhle trpělivosti. Irové nám sice v jednu chvíli unikli o dobrých čtyřicet délek, nám se však povedlo nezpanikařit a nezkoušeli jsme nějakou bláznivou stíhací jízdu. Kontroloval jsem si pozici a když jsem navíc viděl, že mají problémy se skoky, uvěřil jsem v úspěch."

Tváře Irů sice prozrazovaly zlost na duši, ale jejich hodnocení byla vysoce sportovní. Enda Bolger, trenér Risk Of Thunder, sdílel nadšení z výkonu Peruána: "Já před ním hluboce smekám!" A skutečně strhl bekovku z hlavy. "Můj kůň běžel přesně tak, jak mu to vyhovuje, skákal na kluzké dráze tak dobře, jak se jen dalo, ale prostě a jednoduše jsem prohráli s lepším koněm. Zrychlení, jaké Peruán v poslední fázi předvedl, bylo z kategorie snů. Pro nás je ale jen motivem k další práci. Do Velké přijedeme znovu." Poctu vítězi vysmekl na stránkách Jezdectví také žokej Jan Havlíček: "Peruán se dnes prostě nedal chytit."

V cílové rovince se už chystá dekorování. Zjevně dojatý a potěšený ministr zemědělství Jan Fencl s rozesmátým předsedou představenstva České pojišťovny Ivanem Kočárníkem gratuluje Václavu Brunovi. "Jak znám Iry, ti nemají v povaze se jen tak lehce vzdát. Příští rok jsou tady zase , uvidíte." řekl ministr. Václav Bruna sotva popadá dech: "Ukázalo se, kdo je kdo!" Oblak chmur odlétl z duše Lenky Horákové: "Mám snad větší radost než vloni. Letos jsem měla té smůly strašně moc." Raduje se početný tábor příznivců Dostihového centra na tribunách, raduje se východočeský Zámrsk, který opět jeho vážený čtyřnohý občan podruhé proslavil v celém dostihovém světě.

Peruána vítá celá vesnice. Takovou slavobránu snad ještě neměl žádný rodák ze Zámrsku! Natož pak zvířecí. Bouřlivé noční setkání v hospůdce U Peruána, které následuje po slavnostní recepci pod renesančními stropy pardubického zámku, se protáhne až do rána bílého. Tady už nejsou potřeba upnuté motýlky ani černé smokingy jako na zámku Pernštejnů, kde se v posledních letech tradičně dekorují vítězové Velké. Videozáznam znovu a znovu vrací čerstvou vzpomínku na druhé vítězství. To, které dalo ránu pochybovačům. "Klid, klid, pojďte se ještě jednou podívat!" volá majitel Dostihového centra s dýmajícím doutníkem churchilovského průměru v ruce. Hosté opakovaně vychutnávají poslední vteřiny dostihu, ten detailní záběr kamery, ve kterém se Peruán drtivým cvalem posouvá přes svého irského rivala nezadržitelně vpřed. Do noci zní nadšený řev Peruánových fanoušků, jako by Velká končila právě v těchto vteřinách¸snad nejhlasitěji se ozývá a záznam prožívá vodička koně Lucie Merková. Přišel i starosta Zámrsku Vlastimil Profous. Peruán dal totiž obci k jejímu 650. výročí založení ten nejhezčí dárek. Hospůdka, ve které jsou i všechny dosavadní Peruánovy trofeje a stuhy vítěze, burácí na jeho počest. Všichni v koutku duše začínají myslet na příští rok. Na rok 2000. Kdosi vysloví jména Sagara a Koroka. Ti vyhráli přece třikrát, ne?

Soustředěný pohled Zdeňka Matysíka. Před ním je první start s Peruánem ve velké pardubické

Konečně! Peruán vítězí ve 108. Velké pardubické před Devilem. 

Zdeněk Matysík s dalšími hrdiny 108. Velké pardubické Romanem Tůmou (Devil), Pavlem Složilem (Marketplace), Jaromírem Šafářem (Zilco) a Jurijem Feodosiadijem (Gart) 

Radost majitele, která se dá jen těžko popsat 

Trenérka Lenka Horáková vychutnává první vítězství Peruána ve Velké pardubické

Velká pardubická 1999. Do cíle je ještě daleko. Peruán na snímku zcela vpravo

Podruhé nejrychlejší !

Česká státní hymna na počest vítězů! Zleva Ludmila a Václav Brunovi a trenérka Lenka Horáková 

Zdeněk Matysík a jeho poražený soupeř irský žokej Ken Whelan ze sedla koně Risk of Thunder

Peruán pózuje anglickým hostům krátce po svém druhém vítězství ve Velké pardubické (říjen 1999)